Slzy kradou se mi do očí,
čekáš až přijde života kočí,
zkrotí tvé koně splašené,
procitnou tvé smysly dušené
odpověď hledáš v knihách bezedných,
nenajdeš v nich nic než smích,
doufáš že nalezneš pravdu svou,
a zalepíš duši děravou
Leníku můj nejmilejší, copak to je?? Slzičky?? Ale vždyť ty povětšinou pláčeš smíchem, tak se zase usměj, ano?? Vzpomeň si na něco s Raulím nebo na něco co spolu tropíme v naší první lavici.. nebo na naše noční povídání a smsky od Haliny z Václaváku a h¨ned bude líp :-) :-*
18.04.2009 08:24:00 | Jamesow
pis a casem se vypises tedy nevim, jak dlouho uz smolis basne, nicmene to na me pusobi jako ma prva tvorba- tzn. za kazdou cenu rym, ale to neni dobre, na ctenare to pusobi strojene, nucene, coz je tenhle pripad, je mi lito.
16.04.2009 19:18:00 | saddova