žluté střípky

konečkem prstu obkresluji Tvoji siluetu
když choulíš svou nahotu pod hvězdnou oblohou

anděl koupajíc se v měsíčním světle
čirost citů naplní tisíce pohárů
do dna jich pít a být syt

svět se roztříštil na tisíce ledových kousků
padají z nebe
sněží čerstvý vzduch

v naději umírá
s každičkou vteřinou
žití
bytí
ve snech o nekonečném milování
v místech kde Amorův šíp
probodl srdce
nasál rty
kapky krve
v touze po splynutí
utonutí
v bezbřehé
něžnosti doteků
...
..
.