Poznání
Poznání
Anotace: Jednoho dne, když jsem se snažil vyrovnat s "křivdami" života a rozhodl se netrápit a zvednout hozenou rukavici napadla mě skupinka nenavazujících veršů, které až po několika úpravách začaly vypovídat o bolesti a vzteku...
Dneska byl bláznivý den.
Konečně vím, že jsem člověk jen.
Ty a nikdo, neznáte mé srdce,
a já skrývám tíseň,
jak rybu ve zkalené řece.
Často do hlavy tlačí se mi bludy
a nedivím se, že červenám study.
Vím nejlíp co se ve mě děje.
Prosím? Že se někdo směje?
Že ubírá mi sílu?
Na to nestačí! Já...mám svoji víru!
A potom...
Řekni jak mít rád!
Když člověk neumí milovat.
Pověz! Co je to za divný svět,
když nenávist je bolest a rozum svírá pěst.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Jarine vítám na Literu! Mám malou výhradu...v první sloce bych raději do poručila použít: "ve" zkalené řece,
ono to "v" tam nějak zakopává... a oprav si chybičky, nedělá to dobrý dojem. Jinak je skutečně dobrá! ..dávám 80!
21.10.2005 11:29:00 | Krtica
