Poznání

Anotace: Jednoho dne, když jsem se snažil vyrovnat s "křivdami" života a rozhodl se netrápit a zvednout hozenou rukavici napadla mě skupinka nenavazujících veršů, které až po několika úpravách začaly vypovídat o bolesti a vzteku...

Dneska byl bláznivý den.
Konečně vím, že jsem člověk jen.
Ty a nikdo, neznáte mé srdce,
a já skrývám tíseň,
jak rybu ve zkalené řece.

Často do hlavy tlačí se mi bludy
a nedivím se, že červenám study.
Vím nejlíp co se ve mě děje.
Prosím? Že se někdo směje?
Že ubírá mi sílu?
Na to nestačí! Já...mám svoji víru!

A potom...

Řekni jak mít rád!
Když člověk neumí milovat.
Pověz! Co je to za divný svět,
když nenávist je bolest a rozum svírá pěst.