Lípy

Kvetou lípy lipným květem
obloha je nějak tmavě modravá
víc než městský nebe bývá..
drmolí roztančené hvězdy
do ucha vojáčkovi.

/tak smutníš, smutním, smutníme/

Ó, přibliž se Slunci, Ikare
a zemři
prázdné
zůstaly tvé dlaně

-nemožno bez úkrytů

/tak smutním, smutníš, smutníme/

vojáčku,
sněží květy.
Počítej vteřiny
jak dlouho zbývá
k ošlapaným hradbám tvého bytu.

-nastala noc
nářek třetí.

Tak blízko, tak vzdálená!
stoupajíc do schodů
skláníš hlavu
mezitímco dech se bezděky zrychluje
doleva, doprava, do boku, zpět.

Lípy dnes už dokvetly..

/a smutníš, smutním, smutníme.../