Anotace: Jdem od patníku k patníku, a bez respektu nemáme úniku - ni žádná generace
Skrýváš se
v závojích dýmu
Jsi zrcadlovým obrazem
svého věku
Podstatu zjevuješ
v tónech a barvách...
Pak klesáš na dno
(odrazit se je jen snem) -
- a končíš beze vděku
Jenže ty chceš žít
a přitom umřít
v páru
přehraješ na kytaru
slov pár:
že ve dvou odejít
je snem tvé - nové generace...
Stáří se utápí v limitech
(bez drahé alternace)
a mýtech...
Neprojdeš!
...Nepustí tě!
.
.
.
...bez legrace...
.
.
.
Skoro jako bych to slyšel ze školy..ten závěr :-D Ale tvou báseň mám nevyčíslitelně radši ;-)
20.04.2009 17:21:00 | Chancer