Kopu si hrob pár metrů pod zem
Ptám se tmy, přemítám- kdo vlastně, kdo jsem?
Tma se mi vysmívá
je krutá, ošklivá.
Pomalu umírám, už cítím chlad
chvilkama přemýšlím zda má mě rád?
Koukám se do hrobu
Na černou díru
Už dále nemohu
už ztrácím víru
Cítím, že umírám, už hlína nezebe
Poslední pozdrav můj ode mne pro tebe.
NO...aahojik..dekuju za basen co patri me. Usmej se. to víš že tě mám rád :-*
23.04.2009 09:21:00 | Chašmodský
Moře času vše solí propere a o den,týden,měsíc později se tvá bolest zase z mrákot probere...už zítra,možná,že už dnes,vyje na měsíc za Tebe neznámý pes...tak neboj...na hroby je vždycky času dost...počkej na vítr,až přijde čas,tam kam patříš,Tě rozvěje...
22.04.2009 02:14:00 | zvířenka