Jako mandle sevřená v hořké čokoládě,
jenž pro pár prchavých okamžiků,
pár vteřin cítit na jazyku,
sladký přelud,co pomíjí.
Jak motýl vidinou sladkého nektaru zmámen,
usedá na pestík omamné květiny,
a záklopka zaklapne ve zlomku setiny,
a ve sladké pasti umírá znaven...sám.
Jako měsíc,ten bledý šarlatán,
co shlíží na Zem v noci
a prvním slunečním paprskem udolán,
své žezlo odhodí v dál a prchá...bez pomoci.
Pietro:) tebe sem tady dlouho nečetla, jen co je pravda:) Ale dneska sem si přečetla parádu:) prostě super:)
22.10.2005 18:43:00 | makretka
Zajímavé obrazy, jen se přiznám, že my chybí dokončení ... ale třeba je konec otevřený záměrně ...
22.10.2005 15:18:00 | Obyčejný básník