tisknu POWER
vkládám něžné vzpomínky:
blonďaté vlásky
lesklý míč
děvčátko s nahými kolínky
je nám tak deset
ležíme na dece:
…dva snílci křupají tyčinky…
„až budem větší
vyplujem po řece
s knížkou od pana Twaina
a potom na moře
má malá Becky…
budeš tak jiná
a stejná“
*
zas kvetou třešně
sám ležím na dece
vzpomínky na dětství
odplouvaj po řece
slyším tvůj smích
ozvěnou od břehů
z pod palem na jihu...
- od moře Laptěvů...
Opravdu nádherné dílko... neleželi, neseděli jsme na tej dece náhodou spolu? :o) Jen se usmívám, ve vzpomínkám brouzdám... na dětství. ST!!!
09.06.2009 14:19:00 | NikitaNikaT.
Já vím, že o to nejde, ale moře Laptěvů je součást Severního ledového oceánu. Takže spíš lyšejníky než palmy. Ale to jen ze srandy. Báseň je plná pocitů tak silně vyjádřených, že mi přijdou až hmatatelné.
29.04.2009 11:45:00 | René Vulkán
Byly to krásné časy
a vzpomínky nám je vrací
a jsme zase stejní jako tehdy.
Příjemná básnička.
24.04.2009 08:05:00 | s.e.n
Ju, v knize od pana Twaina se pluje tak naramne a ve tve basni se ctenar taky pekne zatoula do snu.
23.04.2009 10:05:00 | Dota Slunská