V poloze na znak,
zelenému moři snů,
rozprostřel svoji mysl
do bezbřehé nekonečnosti
modravého oceánu nad hlavou.
Stal se prázdnotou
rozplynul /s/vědomí
do podstaty bytí.
v lotosovém květu
přivolal déšť
Básníku.....znáš moje rozpoložení...Tvá báseň mi evokuje moc vzpomínek, kterým se bráním,..ale ten závěr chjo chjo..dostal si mě..až na morek...tleskám...vím že to není poza.... a víš co ?...prší... :o)
23.04.2009 22:01:00 | Noc17
A počal s deštěm tancovat!
23.04.2009 16:50:00 | Chancer