nálada - ze šedé do kompromisu mezi černou a bílou
nálada - ze šedé do kompromisu mezi černou a bílou
jak rozpustit led,
jak ohřát vzduch v plicích,
když sluncí snad tisíc
marně taví sněhy
statických černot,
zakalené něhy?
Jak ze tmy dálky,
Kde šedě šustí stín,
Když ruka lži
zas uvádí Tě v klín
ticha bouře nekonečné války,
kde splín jsou věky a vůně mžik?
ticho... ticho... tma... svět?
jak ohřát vzduch v plicích,
když sluncí snad tisíc
marně taví sněhy
statických černot,
zakalené něhy?
Jak ze tmy dálky,
Kde šedě šustí stín,
Když ruka lži
zas uvádí Tě v klín
ticha bouře nekonečné války,
kde splín jsou věky a vůně mžik?
ticho... ticho... tma... svět?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Clovek je zosobnenim mravni slabosti, ale nastesti umi i milovat. Tam je jeho spasa. Voli si sam. Pekne napsana!
11.06.2009 21:49:00 | Dota Slunská
zajímavě napsané
09.05.2009 16:11:00 | Radek.oslov.Šafárik
(pro toho pode mnou) Hele, promiň, že to řeknu tak natvrdo, ale ty nejsi básník:D
(pro pisatelku:D) Dost dobrej kompromis:D
Ze své osobnosti vidím jen obrys,
uniká mi jak stín pod lampou,
v životě hledám víc než kompromis,
kde je ten anděl s duševní mapou?:D
06.05.2009 19:52:00 | démon zatracení
tisíc sluncí marně taví sněhy --- moc krásné...
24.04.2009 08:38:00 | nejsembásník