Pohlédnu z okna ven...
Pohlédnu z okna ven...
Anotace: ...a zasním se;škoda, že se musím probudit...
Pohlédnu z okna ven,
sluníčko tam svítí,
stačí milý úsměv jen,
a rozkvetlé kvítí...
...pohlazení na duši,
hřejivý pocit po těle,
vůbec ani netuším,
přijde políbení smělé...
...sladká chvíle,
náhlá touha se hlásí,
vzdáleno na míle,
Tvé JÁ to hasí...
...a mé tělo i duši zrasí...
Poslední tipující: Isquieasuus, zlomeny srdce, LucQa, Mbonita, nejsembásník, Petbab, Květka Š., Radek.oslov.Šafárik
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk25.04.2009 11:14:00 toužím.jít.dál
Děkuji za milá slůvka.
K3: určitě to není o tom, že nechci ... kéž by "to" šlo jednoduše zahodit ... ale děkuji, chci žít ...
nejsembásník: vím, že básně to nezmění, ale pomáhají ...už jen být tady je pohlazením ...
24.04.2009 19:34:00 nejsembásník
nedovedu odhadnout, kde končí realita a začíná Tvá fantazie, je-li všechno v básních pravda, už se z tho nevypíšeš, musíš hledat pomoc jinde...
24.04.2009 18:58:00 blue
dalo by se říct, že máš šanci i žít lepší život, ale něco mi říká, jako v té básni, ...ty prostě nechceš
myslíš si že nemůžeš, vím kecám ti teď do života, klidně mi to vrať ale mě to je fuk, pokud ti to nikdo neřekne, tak já se na to už nemůžu dívat... nevím v čem je pořád problém, prostě to už zahoď někdy a žij
24.04.2009 18:55:00 blue
tu druhou polovinu od: "vůbec ani netuším,"
nějak moc nechápu, moc mě to neoslovilo, i když to mělo šanci, lépe řečeno: máš nadání psát něco mnohem lepšího
