Jedna

Popřu vše krásné toho času
Usměvy utrpení ve skelné pasti.
Průzračné čepele pravdy
na ostří zrcadlení lží.
Narudlá zeď spolyká osudy.
Za tónů božské hudby se
osamělé stromy v poli chví.
Okažiky před porodem tmy.
Vzduch těžkne a zlaté klasy
opentlí ostnatý drát.
Mizérie pluje krajinou
na kopytech černých koní
Pro pravdu cokoliv -
zalknu se bolestí.