NOHSLED
NOHSLED
***
Zazvonil jsem u tvých dveří
bylo žáří vzpomínám
za okny však tma se lila
jako vůl si připadám
stál jsem chvíli pod okapem
jenom svíčka blikala
rychle kvapem vrhla stíny
ta sprška mě zchladila
Psal jsem dopis rozlučkový
motákový prvopis
udělal jsem na něm uzel
pak jsem ho chtěl zahodit
Nakonec jsem všechno zvážil
schránce jsem ho věnoval
zbytky mé zhrzené lásky
jen jsem z kapes vysypal
Šel dál
Stále bloudím po pokoji
ukusuju vteřiny
nastrádal jsem dlouhou dobu
snad tě ještě miluji
toužím postát pod tím oknem
vidět za sklem šťastnou tvář
jako nohsled ještě jednou
ještě jednou zaplakat
Ty už nemáš co jsi chtěla
všechno odvál slovosled
prý ti říkal moje milá
pak se sbalil naposled
Zůstala jsi sama v poli
jako jiní mnohokrát
v sobě máš jen plno soli
já ti slzy můžu dát
Mám jich dost...muži přece nepláčou
***
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Poslední dvě sloky velmi působivé, hluboké, emoční a citlivé... až slza by skanula...
29.04.2009 14:22:00 | NikitaNikaT.
... každý nohsledem byl někdy
za oknem, kde zvoní lžičky,
zpíval či proklínal hvězdy
a jméno vyryl do lavičky
***
Jiří senior
28.04.2009 20:59:00 | j.c.
ST! nevadí mi, když umí chlap projevit své city a nestydí se za to...
28.04.2009 20:16:00 | nejsembásník
samozřejmě že muži pláčou a hloupí jsou ti, co tvrdí, že ne a snaží se to skrýt..
28.04.2009 19:16:00 | dream in emptiness
slzy k životu patří
bránit jejich průtoku
je jak bránit téci potoku
já je nechávám téci
není ostuda přeci
mít ...ještě city..
ST
28.04.2009 07:12:00 | Mbonita
st**
28.04.2009 00:04:00 | rybí prdy