Rekviem
Rekviem
Anotace: ...tušení stínů...
Stín, jenž narodil se
ze stresu
ovládá plně
můj program života
Já úděl svůj
dnes dál už nesnesu
když zmáhá mě
teskná temnota
Ta vkrádá se
jak lupič
do duše
a roste jako rakovina
Je jak plod moruše
a prorůstá mnou
pocit
že vším jsem vinna
Joo nikdo netuší
co moruší
už v sobě mám.
Tak složím rekviem
a odcházím
...pam padam pam...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk07.10.2009 08:08:00 Agniezka
ten pocit viny..bože, jak duši omotává..smyčkou stínů..mou lásku zabít chtěl...matičko má..snad již odešel..
29.04.2009 16:52:00 saddova
mila mamino nahradni, libi se mi slova, obraty, myslenka, ale jelikoz si tukam do rytmu :-), tak je mi lito, ze to to tady zase napisu , rytmus... ale ty si to urcite tusila :)
Jinak rakovina, nemoc lidstva... asi ti rozumim.. mam to obdobny...
29.04.2009 16:14:00 NikitaNikaT.
Nevím, zda-li jsi vším vinna, ale viš co? Jsou lidé, co si to nepřiznají... tak klobouk dolů.
29.04.2009 10:43:00 René Vulkán
Hutný obsah ale třepotavá lehkost veršů. Něco jako horký vzduch nad asfaltem.
28.04.2009 17:15:00 uživatel smazán
Silné..pocit viny a pocit beznaděje jsou zabijáci. A stín..někdy pobaví, jindy vyděsí k smrti. ST ;-)
28.04.2009 16:53:00 6thSun
Naprosto přesné vyjádření mých současných pocitů. Proč sakra tohle nemůžu nikdy napsat k nějakýmu pozitivnímu dílu?!
