Dítě Noci

Šerosvitem luny vlčí chorál zní,
rušen snad jen hukotem vody,
jež je odrazem záře měsíční,
černé skály, chmury, bludy,
napadají nás.
V ten čas.

Kdy noční cesty střetnou se s lidskými,
kdy tvorové z bájí, stanou se živými,
Upíři, rusalky, vlkodlaci,
to všechno jsou děti milující matky Noci.

Divé oči, mrtvolná tvář,
rudé rty a děsivá zář,
při níž koně se plaší,
psi řvou a lidé se děsí.

Druhé z dětí noci,
porostlé drsnými chlupy jest,
když změní úpění rosy,
v dech beroucí řev.

Stíny se plíží okolo nás,
i když nevíme,
jejich krev koluje v nás.........