Nezlomná
Z tisíců hříchů nahá jsem povstala
Nevinnost halená zborcenou duší
Do krve trnovím šlehaná bez mála
Hrdě dál kráčím, ke snům jež tuším.
Z tisíců tužeb a bolavých přání
Navždy jsem zaryla do duše sebe
A nevzdám se neb zjistím že naděje není
A navěky budu chtít dotknout se nebe
Tak bubnujte na víko vesmíru, osudu!
Jsem navždy zarytá do plánu bytí
S mečem vstříc kráčím a litovat nebudu
Žádného dne…Dokud dál svítím.
***