Neznatelný jas
kdesi v hlubinách času
nepřítomný hlas
ruka, co hledá spásu
zápěstí, tenké jak stéblo
klesáme do propasti
kam oko nedohlédlo
po stěnách kapky štěstí
sbíráme špičkou nehtu
navlékni ještě jednu
než dopadnu ti ke dnu
navždycky
prolnu se do prázdnoty
černých kalužin dehtu
po stěnách stopa dechu
obrůstá
zelení mechu ...
Moc zajímavé, dílko ve mne zanechalo trochu zvláštní pocit, jisté myšlenky, snad zamyšlení... ST! za obsah.
02.05.2009 13:01:00 | NikitaNikaT.
líbí se mi jak píšeš, dokonale mícháš slova, máš cit i pointu, prostě dokonalé :-)
01.05.2009 09:07:00 | zrrrr
nejde o tipy, ale o údernost slov .. a koukám, že se povedlo dokonale .. :o))
30.04.2009 23:35:00 | jita.1965