Zatracení

Zatracení

Anotace: Něco málo o víře

Špatný život všichni vedem,
rozlučme se naráz s nebem.
Není pro nás více ráje,
pro našince jenom tma je.

Tma co nelze proniknouti,
tma co kolem nás se kroutí.
Připravme se na temnotu,
v níž zkončíme po životu.

Čeká už nás zatracení,
naděje prý pro nás není.
Nespatříme více světla,
pekelná nás bije metla.

Prý odejdem na věčnosti,
nebudem zde více hosti.
Naději však skýtá východ,
slibuje nám nový příchod.

Otočme se za nadějí,
nechme ty co si to přejí,
jejich vlastní prázdnotě,
nechť žijí dál v nejistotě.
Autor Stranger, 24.10.2005
Přečteno 344x
Tipy 5
Poslední tipující: Iva Borecká, Princezna.Smutněnka, soulfire
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ahoj, nal ajsem tvůj komentář u Aleji a byla jsem zvědavá jakpak asi píšeš. Aleu mám moc ráda, píše podobně a hodně si z jejich básní dovedu vzít. Víš, tahle ta tvá má taky v sobě kus pravdy, jen bych se tam nesnažila dávat rým za každou cenu. mé básničky ho taky občas nemají a patří k mým nejlepším. Měj s emoc hezky a držím palce v dalším psaní, pa Sunny

07.11.2005 17:43:00 | Sunny

Souhlasím s tanickou - neuraž se, prosím, neber to osobně, ale moje maminka by řekla, že je to "rýmuj se nebo tě sežeru". Trochu méně bych se držela rýmů a necpala je tam za každou cenu. Ber to jako ryze konstruktivní kritiku - opravdu tě nechci naštvat, pouze poukazuji na chyby, kterých si autor obvykle nevšímá - když se podíváš na některé mé starší pokusy...
K obsahu - neboj, žádná temnota, akorát pokračování v cestě, akorát pro změnu v nevtěleném stavu. No, a ani život věčný není věčný, ale časem tě to hodí zpátky do hmotného světa, pravděpodobně do trochu jiné doby, a cyklus se opakuje. Potkáš zase ty samé lidi...a tak.
Jediné, v čem je problém - když uděláš chybu, učíš se tak dlouho, jak je to správně, dokud se to nenaučíš.
Neber to tak, že ti něco vnucuji, ale já osobně si tím jsem jistá.

Díky moc za tvé komentáře, jsi moc milý.
Víš, ani sama nevím, kde se berou ty mé smutky, snad je to tím, že některé lidi, které mám moc ráda, vídám méně, než bych chtěla, začíná podzim, který, ač ho mám moc ráda, přeje posmutnělým náladám...
A taky ve chvílích, kdy jsem vyloženě vysmátá (dneska jsme s kamarádkami tančily o přestávce na chodbě polku jakožto oslavu Samainu a tudíž i prvního dne nového roku v keltském kalendáři), těžko budu psát básně:-)

Opatruj se a hodně štěstí v novém roce
Allien

01.11.2005 14:24:00 | Alea - kometa kdovíco přinese

Taky myslím 80.

24.10.2005 22:32:00 | Krtica

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí