Pavouk spřádá sítě

Pavouk spřádá sítě hbitě,
do nich slzy různé chytá,
láska je tanečnice hbitá,
slunce tak může čarovat
a v duhu je proměňovat.

Láska se chodí napít potají,
i když sudičky reptají,
předou nitky běhu života,
někoho čeká pěkná klopota

Něco dobrého - trocha trampot,
bolesti či smutku -
čeká na každého vskutku,
poklady vidí každý jiné,
ten pro zlato - ten pro lásku hyne.

Co z toho si vzít za ponaučení?
Láska je klíčem,
který do nebe bránu odmyká,
i když cesta je mnohdy trnitá.