vlastní pílí
nacpal jsem si do kapes
kvítí z kapradí
sušenky
křídu
a vyrazil pouští přeludů
na cestu k pokladu...
mírně klesající
horský hřeben
se nezáludně vlní
zeměpisnou vůní
a kolem je rozprostřené
neviditelné magnetické pole
které mne magicky přitahuje...
tam někde jsi ty
královna v zeleni
ověnčená snítky z jeřábu
a kapkami rosy
vodních elementů
z hlohových poupat...
prolomil jsem hranice
ocelovým pohledem
padl ti k nohám
má světlonoško
a ocitl se v pasti slastí...
ležíš na boku
s přivřenýma očima
zabořenou ruku
do mých kadeří...
jsi nabitá třaskavou směsí
květinových tónů
já ledový
opřený o tvé tělo
instinktivně
cítím ten živočišný hřeben
z malých chobotniček
cítím teplo slunce
z tvé rozpálené kůže
a svět se začal houpat...
snílci bez podrobností
pylem pokrytí
opili akrobati
na nestálých hrazdách
spojení nebem a zemí
v očistné koupeli...
čas se zdeformoval
do jedné malé tečky
na krovkách
a odletěl
s beruškou do dálky...
chtěl bych mít
vzpomínky
na budoucnost
čekám a naslouchám
až mi budeš vyprávět
o životě tam venku
pohádky....
na krovky, přimalovala jsem pár teček .. času bude dost .. na pohádky .. hádky .. hrátky ..
03.05.2009 23:12:00 | jita.1965
..v šatkách střídmých z kapradinky...v dlani vítr,oči hlinky....nežli se naděješ,odnese Ti políbení..uslyšíš-li její nápěv za rozbřesku,odnese Tě k moři zapomnění..
03.05.2009 16:46:00 | zvířenka
Tak přesně tohle jsem dneska v noci zažila. Vzpomínky na budoucnost teda rozhodně máš!Haluz. ST.K.
03.05.2009 14:25:00 | Katyně
Ó velký čaroději,zaklel´s mě do pohádky.
...a já už nechci zpátky... "o)
03.05.2009 10:29:00 | Churry