plameny se bezmocně snaží
pohltit noc
indiáni přicházejí
lidem na pomoc
cítíme bezmoc
v konečcích prstů
naděje umírá
ve chvíli kdy se
strach křovím prodírá
/směrem k nám se usmívá/
tiché kroky
v nekonečných pláních našich snů
ostražitě posloucháme
ozvěnu
oslepuje nás slunce
zpoza horizontu
a měsíc se dnes v noci
nechystá přijít nám na pomoc
nechce dát najevo
že má tu moc
skončit naše životy
směje se a
myslí si:
tak umělče
teď ukaž jak umíš
žít
hm.. ta je zajimava. trochu mi vadi, ze nekde davas rym a pak zas ne.. bud ano nebo ne.. anebo si davat pozor, aby nebyl omylem..jinak je pekna.. takova.. ach jak ji rozumim:(
03.05.2009 21:12:00 | Me and you and all the others