.
Těžko je verše psát,
kde poutá břímě
životní prózy
Snadno by
mohlo se zdát,
že ze slov dýchá
otroctví pózy
Přece však
řekl by každý z nich rád
na okraj jejich symbiózy,
kde všechno není jen lad
a občas i nelad hrozí
Učme se po boku stát,
když někdy jsme zlí a strozí,
učme se v slzách usmívat
a ostatní
ať řídí bozi!
.
ST... za ten působivý závěr... poved se ti.... a nejen ten, celá basen je krásná
08.05.2009 17:05:00 | Caracol
...
ale ti ať nejsou strozí!
S laskavostí jako k dětem
možná změknou ztuhlé kosti
vděkem
.
05.05.2009 21:02:00 | a_tao
...úsměv v pravou chvíli je nejsilnější zbraň v boji se zlobou...
***
Jiří senior
05.05.2009 21:01:00 | j.c.
Usmívej se i s vylámanými zuby...polkni krev co příští ti ze rtů...a hrdě ...na kolenou a v prachu vlastní bídy...zvedni hlavu k nebesům....pomoc boží je na cestě....a nebo...---
04.05.2009 13:12:00 | whiolet
Umění soužití
souznění a tolerance..
je to největší životní tvoření..
budování úcty
podpory
jeden druhému opory..
to je lásky páteř
ST
03.05.2009 21:31:00 | Mbonita
Krasne verse s hlubokym poselstvim a moudrem. Psano s otevrenym srdcem, to je velikanska prednost basnika Cloveka.
03.05.2009 21:26:00 | Dota Slunská