Kniha otevřeného světa
Kniha otevřeného světa
Anotace: .
.
.
Dřevěný vojáček
dělá ratata
jak se mu poručí
do těch řad vpálí salvu
otočím se naznak
a podívám se nebi na záda
a hvězdy dělají
ratatata
do očí
ale
jednou spadnou všechny stěny světa prach klesne těžce k zemi a vše bude jasné
všichni blázni budou osvobozeni
a rozběhnou se do svých luk
čtyři poutníci mezi lesy
do té doby kdo byl slepý
složí světa roztříštěné střepy
bouře skončí slunce smyje stíny
sotva dopátrá se kdo své viny
jak sto let pod zemí
tak tma je zdá se mi
tak líto je mi, líto
že světlo zůstává nedopito
prý ale přijde den
kdy spadnou všechny stěny a všechny brány budou odemčeny
jednou v květnu zase lístky květy stromů
budou tvrdit miluji tě
a zas se na vůz s senem
vyhoupneme hbitě
a žhnoucí obzor opět nabádá
koukejte se nebi na záda
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk05.10.2011 14:43:00 Já Esther Ruth
jsem jasnovidec, přišlo to dva týdny na to. blázni byli osvobozeni a zlo se připitoměle koukalo, protože ztratilo svou moc. a urazilo se. dobře mu tak!
12.05.2009 23:03:00 zvířenka
Ta je teda pěkně povzbudivá...hlavně to seno voňavý a dokořán otevřený brány....díky..
05.05.2009 22:19:00 ludmil
The best days of our lives.
Napadla mě šílená charakteristika tvých básní. "Chaotické katolické rýmovací romantické litanie". Ale ta je příliš šílená. Faktem spíše je, že je ta báseň poměřně až velmi ucelená, promyšlená, celistvá. Taková citlivě komponovaná, je na ní vidět záměr někomu ji věnovat tudíž citlivost a sdílnost jsou zde nejdůležitější, neboť je nejdůležitější sdělení druhé osobě a ne například provokace nebo nějaká manifestace nebo něco podobného. Blabla.
04.05.2009 20:19:00 uživatel smazán
"teď nejedeš, ty vole, verča jede..."
*
