Vykradená duše

Na kousku papíru
celý můj život
fotka mé rodiny
na širém světě
jedna žena,
které jsem se zaprodal
láskou a něhou
prosívám skrz cedník
slzy, které tvrdnou
vztekem, vzali mi ji,
vzali mi mou rodinu
říkal jsem jim ne!
to nemůžete!
vykradli obsah
mé duše, zastavili se
a odešli s MÝM majetkem
nezní to hezky, ale já
zařval jsem hezky od plic:
"ZLODĚJI LIDSKÉHO MAJETKU,
TO BYLO MOJE, BYLO MOJE..."
hlas se zlomil
"Bylo moje...."
"Moje".
bylo...
....moje
Opakoval jsem to jako,
když dokola přetáčíte nahrávku.
Neslyšeli mě, byli již daleko,
a já se rozplakal jako batole,
bezbraný, bezmocný
s prázdnou duší