Svět trochu malý se mu zdál,
tak starou loď si koupil
a těšil se, že spolu poplují
po Labi až do Hamburku.
A kdo ví, možná ještě dál.
Každičkou volnou chvíli
té staré lodi věnoval.
Někdy si s ní i povídal,
sliboval jí, že bude krásná
a uvidí spolu mořské víly,
Jeho plány mu někdo zkřížil.
Zatím, co loď v zahradě čeká
a těší se, že za pár dní už bude
slyšet racky a cítit pohlazení vln,
někdo se v noci tajně vplížil.
Veliké světlo a štiplavý dým.
Přijely tři hasičské sbory.
Pozdě. Všechno je marné,
hromada popela,nic víc.
Bezmocně stál se smutkem svým.
nemohu pochopit jak někdo může ničit něco co nevydobyl sám, nevážit si lidské tvořivosti a umu a taky snů
jen je ztoho člověku smutno...
pokud by ho chytily tak by musel tu loď celou postavit vlastníma rukama na svoje náklady
ach ta lidská závist
05.05.2009 11:11:00 | Lady L
Prečo? Život je taký. Ale napísané je to vhodne a citlivo volenými slovkami. I keď smutná, no aspoň čítanie poteší.
05.05.2009 05:29:00 | Juraj Hrom
Byla to, Bohu žel, skutečnost. Hloupost, závist, pomsta? Co naděláš. Je mi z toho smutno.
04.05.2009 23:53:00 | Zasr. romantik
uf..:-)
04.05.2009 22:04:00 | okousaná od světlušek
námět super*st
04.05.2009 20:38:00 | rybí prdy