Na cestách neznámých
bez kompasu
na pouti za obzor
vyhlížíš spásu
vratký vor
spoutaný
dávnými sny
opilý nadějí ...
Obloha bezhvězdná
cestu Ti nenapoví
plavíš se temnotou
útesem korálovým
k dlaním
co zahřejí
k ústům
co svádějí ...
Na cestách
neznámých
září Ti v tmách
duše Tvé
pochodeň
máš ji
nadosah ...
Nezhasitelné světlo žije v nás na cestě životem, občas méně, občas více plane, někdy pak určité podněty způsobí, že plně se rozhoří... :-))
05.05.2009 21:32:00 | poustevník Jirka
jsi maják co láká
v náruč svou
hřejivou
k zastavení v čase
zase bude tvá hudba znít
volně
jásavě
do noci okouzlené
přání propojené
prsty propletené
úst dotyk motýlí
na chvíli...navždy...
ST
05.05.2009 08:28:00 | Mbonita