Slova rozplynula se
duše oněměla
a v tichu
svého okolí
sleduje obrázky
promítané podvědomím
na plátno
s oponou
očních víček.
Obraz mysli
nevýrazných barev
smíchaných
do přání a tužeb
pocitů pohledů zvenčí
na vnitřní já.
Mozaika
sotva slyšitelného
tlukotu srdce
a do spánků
promítajícího se
bezvědomí
reality ...
I když jsem příznivcem prostého rýmu,spíš říkankářka,tak tomuto rozumím a líbí se mi.
15.05.2009 21:06:00 | Elisha