Pohled

Tvář bez výrazu
dny bez myšlenky
Chladivé prázdné pohledy
bez známky
citu

v dlaních moře
nevlastním rybářský
prut ani trpělivost

Záblesky očí v hladině
jezera se vždy rozplynou
po chvíli zhynou
jak pohled přes
růžové brýle
zčerná

němé ryby jsou věrní
posluchači
a chutná jim
svědomí
které pak rybář
podává k večeři
s myšlenkou lehkou
z radosti úlovku

ukradený trám z ramen
trpících přátelských
proseb
a leklé úsměvy
se proměnily
v zář
blyšticích čepelí
bez možnosti úniku
před sebou
dnes i zítra
před rokem
vždy

marně volají o pomoc
a voda hoří
se vzkazem
nepsaným
který se nečte
jen...

kolik lidí, tolik vzkazů
nedoručených