Na kopečku v cestě prachu
stojí domek beze strachu.
I když v básních trošku váznu,
tak ten dům je plný bláznů.
Jeden bije hlavou o zem,
druhý sám ze sebe zhrozen.
A můžu říct, prost omylů,
je tento dům pln debilů?
Každý den ve stejný čas.
ozývá se z kopky hlas.
kříčí, chrchlá, hrozně kleje,
brečí, šišlá, pak se směje.
Jiný tančí v chodbě sám,
pak na postel je uvázán,
pak odvedou je na sekce,
a rozdávájí injekce.
Já bych řekla, že se mi to líbí, jen mám pár výhrad k poslednímu řádku druhé sloky, kde by mi více sedělo "je tento dům pln debilů", jinak je to pěkně ťip ťop.
17.08.2009 18:41:00 | Franceska.Darness
Behem zivota nase nerviky opravdu podlehaji velkym zkouskam, pekne jsi to napsal a zapletl jsi do versu i vtipne pasaze, to je skvele.
29.06.2009 11:41:00 | carodejka