Kocovina

Když přemýšlím o smrti
chce se mi žít,
kupuju chléb pomeranče a limonádu,
jdu kolem lihovin a chce se mi zvracet,
mám spocené čelo a kymácím se,
opírám se o nějaké dítě
a v oddělení pečiva dělám dolík
prstem do chlebu, přijdou někdy
těžké chvíle, jsem jak česnek
pod pístem, všichni jsem rozemíláni
na jemno
jdu do zeleniny, olíznu dvě jablka,
mnu švestku, přejdu k cibuli
a potírám si místo pod nosem, mám rýmu
dnes bude pěkně tak na výlet
jdu do obchůdku z čajem tam relaxuju
z rukama v nádobách plných oříšků,
v porcelánu si zkouším hrnek jestli
mi pasuje na ústa, zase všechny stejné.
tvarohové koláčky z rozinkami,
přivoním k jednomu, voní venkovem,
bořím do něj nos, políbím a vrátím,
je mi lépe
v regálku jsou dřevěné tužky, akorát do ucha,
jdu k východu ještě si utírám čelo
do nějakého malého svetříku
život je fajn