Lepší už to nebude...?

***

Žiji na obzoru sluneční soustavy..
Ve vlasech spletenou přeslici
Na ostré hraně meče...
Žiji v přeludu
jež využívá své převahy
Žiji v ironii
Pythonova létajícího skeče...

Chci tančit....
taneční střevíčky s čerty šít
Věřím, že ANO
je rozvířit v tanci
vše živé kolem...
Že NE znamená
sáhnout na kliku
a jít....

Věřím,
že k tanci na života parníku
nebudu muset
nechat do klece se polapit

Přeji si...
žádný důležitý okamžik
neminout
Zbystřit
když krásu ducha
blízko vidět
na hladině alfa vlnek plout...

Věřím,
že slunce úsměv vyjde
když na rtech se rozednívá
Že rozechvění,
okamžik závrati
celým vesmírem snad kývá...


Přeji si....v kostele ducha
Svaté Samasebe přijímání
Lázeňský oplatek smíru
A už žádné pochyby a ptaní

Věřím na setkání
tváří v tvář
Na českou poštu
Na úsměv
Pochvalu
Pohlazení
Na to co se uvnitř nosí
Co duši rozeznívá
Jestli tohle všechno nemá cenu
pak nechci býti déle živá

Odejdu, rozplynu se...
stopnu si první slzu
co po líci nám poteče......

Kdož ví
co nás více ničí
Zda alergie na přeslici
či rozedrané plosky nohou od meče...