Naděje noci

Tak jako květiny na déšť čekají,
tys čekala na slzu,
jež po jeho tváři měla stékat.
Na slzu, která by značila naději.

Jako hvězdy, jež černým sametem noci prosvítají.
Jenže samet se rozplyne a síla naděje vzroste.
Jako paprsky slunce, co duši člověka pohladí.

Však to je zákon přírody, ne zákon jeho srdce.
Nevěř proto iluzy, jež přiroda ti nabízí.
Kochej se krásou květin, které tvé slzy zalily.
Nečekej na ty jeho... Stejně by vaši lásku pohřbily...