Probouzím se, venku prší,
to mě ale nerozruší,
vždyť nevím, zda-li neprší mi štěstí,
nevím zda neřítím se do neštěstí
krásné vlahé ráno letní,
tak proběhni se v dešti,
vytržen buď ze svého snění,
a přijdi za mnou pěšky
Šel bych za Tebou pěšky,ne šel,ale běžel,jak jsem to několikrát i udělal a Ty ses divila,že jsem utíkal a já to nemohl pochopit,jak se tomu můžeš divit,když jsem chtěl bejt co nejdýl s tebou!
18.03.2011 19:19:00 | milenec sllunce