Slečna

Procházím se ulicí, psi ocasem vrtí,
je tu jedna slečna, která dokola mě drtí
Spíme v jedný posteli a snídáme spolu,
jmenuje se samota a ta mě táhne dolů...

Neuteču před ní a nejde se schovat,
je jak velká hora, která nejde nikdy zdolat.

Nejhorší jsou okamžiky, když se venku setmí,
dal bych půlku života za tvůj dotyk letmý.
Těžko mi to uvěříš, jak jsou noci dlouhý,
zaplatil bych zlatem za tvůj úsměv pouhý...

Co je smyslem života, co je smyslem bytí?
No asi je to láska, která do sítí tě chytí.
Do sítí tě chytí během okamžiku, jenže..
na setkání s ní, musíš míti kliku...

V životě jsem neměl takhle holku věrnou,
co by byla pořád a neustále se mnou.
Sedívám s ní pořád u jednoho stolu,
jmenuje se samota a ta mě táhne dolů...