Anotace: Nemůžu...
Balancuji na kraji srázu,
nemůžu skočit,
nemůžu ustoupit.
Křikem ticha pláčem váznu,
nemůžu řvát,
nemůžu mlčet.
Chtěla bych padnout k zemi - mrtvá,
nemůžu zemřít,
nemůžu žít.
Už nikdy nezažít to : být tvá,
nemůžu zapomenout,
nemůžu vzpomínat.
Odvátá duše větrem do nikam,
nemůžu do nebe,
nemůžu do pekla.
Samotou stále níže pronikám,
nesmím už dál.
13.05.2009 21:12:00 Isobel
Tak to na mě dneska nějak silně zapůsobilo...A nezbývá mi než říci, že někdy se opravdu nedá dělat nic jiného, než čekat...až budeš zase moci...ST, síla!!
13.05.2009 19:07:00 uživatel smazán
Jestliže nemáš protipól musíš unést samotu, ale nakonec no a co? Z té nabídky, co dnes je, tak počkej a bude zas jinak...***