Z rostříštěných lebek pijem
zlatý mok, jenž zorničkám dodá lesk.
Necítíme smutek ba ani po lásce stesk,
pouze za své ideály marně se bijem.
Z rostříštěných lebek pijem
trpké víno pravdy kruté.
Však kolem nás hlavy duté,
omámeny morfiem.
Z rostíštěných lebek pijem
krev našich nepřátel a soků.
Prý stačí už jen pár kroků,
a zaživa lehce shnijem.