Tvář
Tvář
Anotace: ***
V jednom osamělém
Oprýskaném domě
Na samé periferii civilizace
Za oknem zteřelým
Tvář smutná se zjeví
Zrak její do prázdna hledí
Náhle z oblohy temně šedé
Déšť se proudem spustí
A pramínky vody stékají
Zvolna po okenní tabuli
A tvář smutně krásná
Už jen matně a rozmazaně vidět je
Když pak déšť ustane
Tvář z časem vepsaným
Do vrásek hlubokých
Vidět už není
Zmizela kamsi do útrob
Toho veskrze tajemného
Starého sešlého domu
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk26.10.2005 18:48:00 oli
kouzelná básnička...Čas vráskami nás kreslí bychom si v tváři svůj život nesli,,
26.10.2005 13:32:00 Beáta
Ta tvář Ti jen tak nevymizí,
na to Ti ruku dám,
zjevuje se a není cizí,
a proč, víš jen Ty sám...
26.10.2005 10:45:00 Cecilka
Kouzelné místo, kouzelná tvář...
v myšlenkách zůstala, zjeví se zas... ;o)
kouzelný okamžik, kouzelný sen
zůstává zachycen tvým obrazem...
26.10.2005 10:03:00 WWW
Jaj, jaj z hlavou jsou problémy již dlouho :o)nechce sejí vůbec poslouchat. Ať jí domlouvám, jak chci :o)
26.10.2005 09:53:00 šuměnka
mně ty i..y..dneska dávají zabrat..vichřice...to je rukama..ale možná i hlavou..ajajaj :o((
26.10.2005 09:51:00 šuměnka
překrásná báseň!!
p.s. - nebojíš-li se vychřice a její střemhlavosti..do nese tě vynesu natotata :o))
