Ponurá místnost,plná slizkých lavic,
staříci,v naději ztrnulý,ke dveřím hledí,
bílý plášt,s lehkostí mizící,nemá stání,
galantní dámy,podpatky klapou,
modravé majáky a vůně umírání
Nekonečný prostor,bolavým tichem ohraničený,
tady venku je stres,hektický svět živých zdravých,
tam podzim vítězem,
tiché vzdechy ospalých vrátných,
odtud nikdo neutíká,nemá kam,
jen čekání na sníh
Napadlo mě při prvním přečtení: Asi novej, asi dobrej?
Podívám se ještě na další. Tady ST.
15.05.2009 09:24:00 | Zasr. romantik