Cestou necestou...
Cestou necestou...
Cesty se křižují
svou spletitostí dopravních uzlů...
...už nejde o náhodu
snadných setkání.
V trní kroky váznou...
...výmoly a houští
šrámy svými souží...
...chceš obejít čas,
stezkou sráznou...
Netušíš,
jak ničíš zas,
pohodu a štěstí...
Tahle příkrá stráň,
nás vede na rozcestí...
Padám, kloužu,
ty odmítáš podat dlaň,
v tom divném odcizení,
tak raději vstaň
a běž pryč!
...ať více neničíš,
když není co bývalo
a zbylo tak málo,
že nestojí to za zmínku...
...snad jen tichou vzpomínku
si v skrytu uchováš...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskPřepadá mě smutek při čtení takovýchto básní,vždy mne přepadne touha vzít do náruče a se slzou na krajíčku kolébat,až splín odplyne,ale vždy zjistím,že má náruč je menší než přání.
27.10.2005 06:57:00 | Jackyl
Smutné, ale krásně opravdové. Krásně napsané, cituplné.
26.10.2005 20:01:00 | risik
ano,smutná :(
26.10.2005 18:49:00 | sköld
nabízím dlaň a úsměv přidám,, ať veselou tě zase vídám...
26.10.2005 18:32:00 | oli
Čas se nedá obejít:) ale když se o to přeci jen pokusíš přeji hodně štěstí:) a až ti bude nejhůř podávám svou dlaň:)
26.10.2005 17:10:00 | makretka
Děkuji Vám lidičky..!
26.10.2005 15:05:00 | Krtica
Smutná, smuťňoučká
26.10.2005 13:35:00 | WWW
pak já dlaň podávám..a v její sílu věř
i šat ti zašiju..co potrhal ti keř :o))
26.10.2005 13:19:00 | šuměnka
Kdo nepodá Ti dlaň a nepomůže z houští,
od toho se chraň, to se neodpouští.
Ten nepomůže nikdy, to se načekáš,
ten čekat bude sám, až ho pofoukáš.
P.S. Ani nevíš, jak moc Ti rozumím.
A moc pozdravuji, Beáta
26.10.2005 13:15:00 | Beáta