Poutník

Nenarušuji svým tichem,
řev vašich tužeb?
Ne? Tak prosím vezměte mě do svých služeb,
stanu se poutníkem, chudým mnichem.

Budu se toulat krajinou nočních můr,
hledat smysl svých vlastních omylů.
Lásce, té naší modle, postavím mohylu,
z jasanových a ebenových kůr.

Budu se toulat ztracenými městy,
hledat smysl pro své žití.
Však, žel bohu není zbytí,
zemřu udušena závojem nevěsty.

Nevěsty žalu, strachu, lidské bídy,
jenž obcovala se satanášem.
Však nespasím se otčenášem,
má pleť se změní v barvy křídy.