Okvětní lístky slunečnic
Okvětní lístky slunečnic
Anotace: Ach, zase o těch květinách, tentokrát o spoustě lidí...
Kolik žije na světě lidí?
Je jich jak hvězd, snad ještě víc...
Leč kolik z nich svět vnímá, vidí,
z okvětních lístků slunečnic?
Ach, je jich málo, to já vím.
Kolik? To říci nesvedu.
Každý spíš kvítkům voňavým
dá sbohem, pádí ke středu.
Ke středu, kde se nelze hnout,
kde ničíme se navzájem.
A přitom zlatých kvítků proud
tvoří širý, mírový lem.
Tak nač se stále někam hnát?
Proč chtít mít víc, než má ten druhý?
A k čemu jí, kdo nemá hlad?
Nač dělat sami sobě sluhy?
Peníze, vila, majetek,
toť cíl mnohého člověka.
S ním kráčí jenom závist, vztek,
ten na štěstí se načeká.
Neničme, prosím, vahou svojí
neničme středy slunečnic.
Já říkám, kdo na kraji stojí,
vidí nakonec mnohem víc.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Hezky napsaná krásná myšlenka...
23.05.2009 16:20:00 | okousaná od světlušek
Pěkné, pravdivé a potřebné verše - povinná četba do ZŠ
ST :-))
22.05.2009 18:14:00 | poustevník Jirka
Ani se nechce věřit,že takhle promluvilo tvých čtrnáct let,doufám,že to co píšeš i cítíš.
19.05.2009 17:32:00 | Marupiara
kolik že ti je?já mám doma stejně starýho bratránka a ten by to nesplodil,ani kdyby to měl jenom přepsat
18.05.2009 18:14:00 | crac
Snad ano,ale dospiet k zaveru a uskromnenemu statiu na okraji stoji vela namahy a usilia
17.05.2009 10:22:00 | Terulienka
Krasne. Dobre se cte a libi se mi, ze ma hloubku, ze je o Necem...pekne :-*
16.05.2009 09:55:00 | Veru
