Vy mrtví básníci, povzneste číše
až zapadne slunce, až zhroutí se říše
Vy mrtví básníci, šeptejte tiše
ať proudí v žilách krev, ať planou vám líce
Vy mrtví básníci, pokyňte rukou
pro tenhle okamžik, pro chvíli pouhou
Vy mrtví básníci – zapaluji svíce
Vám mrtvým básníkům – nejde to více
S vámi mrtvými já procházet budu
každý stinný kout, každou starou chalupu
………………
Až slunce zapadne, až zhroutí se říše
povznesu číši a zašeptám tiše,
že proudí v nás krev a planou líce,
že nejde to víc, že nejde to více
pro tenhle okamžik- vy mrtví básnici,
já položím k nohám svou svatební kytici
Konečně jsem tady narazil na něco čitelného, žádný prázdný řeči o věcech, o který se snad ani psát nemusí, rozhodně ne tak, jak je to zde zvykem. Krása, a ač mě ta "chalupa" vytrhla ze čtení, nechci být detailista a máš tedy u mě za sto. Gratuluji!
09.12.2005 01:11:00 | Hynas
mezi blafy, které je možné tady najít, jsem našla perlu mezi korálky. obyčejné korálky,některé ze dřeva, či umělé hmoty, ale tato báseň rovná se perle, krásné vzácné perle.
opravdu klaním se na nadáním
05.12.2005 14:44:00 | Inies