***
Velké výletní lodě
plné turistů lásky
brázdí hojně
čeřená zákoutí tiché zátočiny
...majáku netřeba
peníze s sebou po kapsách tahají
odalisky jim samy
ochotně ze břehů mávají
znají svůj cíl
...však
ve vodách vzedmutých
kde ani rybáři neloví
v království strachu tonoucích
oči trosečníků pohled v maják vpíjejí
...bojují
vzhlížejí rodičku zda světlo rozzáří
směr kotviště v srdci svém
poslední vůlí domů se mátoří
sil kvapem ubývá
…ještě plavou
plné výletní lodě
pompézně zažehly lucerny
ještě není pozdě
bujará zábava začíná
...lidé se baví
ztracenci za světly korábů
pomalu v stopách vln
plní moře svými těly
maják ve světlech nevidí
...mrtví umírají dlouho
***
Skvěle jsem si početla, dílko má nádech smutku, zláště závěr... velmi myšlenkové jsou některé věty... stopu ve mne zanechaly, ať už reálnou, či jen vzpomínkovou...
25.05.2009 13:32:00 | NikitaNikaT.
Tééda, ta má grády!
Je tady někde ještě něco víc než ST?? :)
Jinak dobré číslo 666
24.05.2009 23:17:00 | 5thelement
st
24.05.2009 22:15:00 | rybí prdy
Připomíná mi mé nedávné toulky kolem rybníků a poslední věta-moment myšlenku, že mrtvé nevyplašíš, možná proto, že umírají pomalu...Je to dobré:-)
24.05.2009 21:02:00 | kikis