nepojmenovaná...

někdy nemůžu spát
bublá to ve mně
jak v bahenní sopce
přestanu řídit kroky sobce
obnažím pýchu
a nechám ji zdrhnout
je dobré ulítnout
uvědomit si hloubku pádu
i výšku nebe
a nasednout...

najít místa beze jména
které neosvětlují žádné pouliční lampy
kde není signál pro ty malý klumpy
zanechat dobyvačnosti
nic nevlastnit
jen nechat působit
to nenazvané místo...

místo
uprostřed pastvin
uprostřed hor
uprostřed....

se stromy z hřebenů i podhůří...

jeřabiny dodávají barvu
břízy zachycují tvary sílu větru
smrky stínují
a duby šumí
tmavý čedič k posezení...

místo duchů hor
ze kterého je vidět vše podstatné...

sepětí
s přírodou tepající hory
sešlost
s jinými tvory
zákony nepsané
soudy nevyslovené.....