Tanec bez hudby

Po leknínech, jenž vykvetly na hladině mé naděje,
tančím s pocitem volnosti.
Však mám strach o mé vnitřnosti,
které zavalily smutku závěje.

Mé srdce mrzne pod tíhou smutku,
snažím se jej rozehřát plamenem hněvu.
Sama, opuštěná tančím bez melodie, bez zpěvu,
a lákám na kus srdce lásku, tu života prostitutku.

Zatančí si semnou ten tanec pochmurný?
Mešním vínem své smysly zmatem,
snažím se najít ždibíček lásky v jejím výstřihu, hmatem.
Však místo toho se sesypu, jako popel do urny.