Hladinu zvlnily
kapky slz smutku
co dech
zašlapal
v prach
betonovou
tíží
a
polámané
lístky květů
sežehl žár
plamenných
slov
hudba
co hladívá
nemilosrdně
zatíná se
do bolavé
chvějící se
duše
a
osvobozující
spánek
jak chmýří
pampelišek
mizí
v nepřítomném
pohledu
prázdnoty
tam někde
v dálce vzpomínek
hledáš kamínky
které míjet
chceš dál
v dlani držet
než zmizí
síla sevření
a
zatím...
s pláčem
němých slz
šeptáš do tmy
slepá přání
Též někdy propadám se v snění
co bylo, je či už snad není,
není to moudré, dobře vím,
ale co nadělám již s tím?
Člověk se zasní a své touhy
alespoň takto prožije,
a pak zas život, v nudě dlouhý,
hrozí, že sny ty zabije!
Jsi jiná, než jsi dříve byla,
možná též jiným jsem se stal,
přec tvorba Tvá je srdci milá,
rád chodím na Tvé stránky dál...
31.05.2009 13:59:00 | Kozoroh 1
Nepíšeš úplně podle mého gusta
máš tajná přání a oddáváš se snění,
síť krásných myšlenek v nich bývá ale hustá,
a že jsi v nich svá - tak to se velmi cení...
29.05.2009 20:29:00 | zzlatý
Může být smutek krásný? Básnička je krásná a posílám pohlazení s přáním radosti pro Tebe...
27.05.2009 09:55:00 | toužím.jít.dál
neuvěřitelně uvěřitelná... st
26.05.2009 18:26:00 | okousaná od světlušek
st
26.05.2009 17:51:00 | rybí prdy