Hvězdná růže

na plavidlo
uvnitř nebe
koukali jsme
já a ty
malý král
a malá dívka
usnuli jsme
navěky

/jen mi naposled
zkus říct
jakej to byl život
- nic nic nic/

touha kreslit
hvězdné růže,
skočit dolů
bez výtky,
počmárat
i kousek kůže
tvojí
mojí
máminy?

zrůdy dnešní společnosti
lidská hloupost,
primitivnost či
nutnost býti in?

ne, já se probouzet nemusím
to spíš vy!


/každý má svých problémů až až
jen mě nepřestává udivovat jedna věc
.../