Jak dostat ze srdce
ten nebetyčný chlad,
jak jenom zpod kůže
mohu Tě setřepat.
Vkrádal ses po špičkách
a vnořil se mi celý
do těla,
teď bez duše
já žiji docela.
V ozvěnách
já stále slyším hlas
vrať se mi, vrať,
chci obejmout Tě zas ...
Je pozdě na návrat ...
Bude to v zápalkách,
co podpálily most,
nemám už sílu
překlenout vzdálenost.
Podvakrát nevstoupím
do stejné řeky,
jen v ozvěnách slýchávám,
co slyšet budu věky ...
No,Jituš...tady po té jsem doopravdy asi 10 min.vzdychala.Ještě jednou ách ,jo!:o))
02.06.2009 13:46:00 | střelkyně1
Jituško, tak moc této básence rozumím... jen jsem si povzdychla a raději mlčím... neb zlo číhá zde a já musím býti opatrná. Můž život stává se peklem, nemám klidu ani zde... jak smutné, podlé a zákeřné...
31.05.2009 11:07:00 | NikitaNikaT.
kousek srdíčka jsi si vyrvala
a zůstala
jizvička malá
a já Ti kousek od sebe dám
a místečko co
no zalátám:-)
ST
29.05.2009 13:11:00 | Mbonita
"Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky,
nepocítíš dvakrát stejné snění,
však ochtnat zas můžeš stejné rety
a zažít znovu krásné chvění ..."
ST dávám, když jsi mi to připomněla. To byl úryvek přání k narozeninám pro moji lásku z tanečních (po 35 letech) Díky!
29.05.2009 07:43:00 | Zasr. romantik