Tak jako voda ve fontáně se třpytí,
tak jako smích zář v očích rozsvítí
stejně jako hříbě v trávě válí se,
stejně tak cit pomalu probouzí se.
Vstříc světu, vstříc tajemné dáli
ptáme se proč strachem nás omotali.
Vstříc náručím hřejivých rukou,
ptáme se proč sny nejsou zárukou.