Anděl naše duše stráží,
když na nebi zlaté hvězdy září.
Svými křídly lehce mává,
nad námi stále přelétává.
Mezi obláčky proplétá se,
dolů na nás usmívá se.
S měsícem se pozdraví
a dál na obhlídku odletí.
Když vyjde sluníčko
oddechne si maličko.
A k večeru zase musí plout
na další strážní pouť.
nejsembásník - děkuji, moje psaní opravdu není dokonalé a těžko kdy bude, ale moc se snažím, pomáhá mi v těžkých chvílích...
02.06.2009 15:42:00 | Jarka
snaha se cení a snažíš se moc hezky...
je pravda, že Tvá dílka nejsou dokonala /a kdo je má, že?/ ale píšeš je srdíčkem a je to poznat ...
02.06.2009 09:03:00 | nejsembásník