Anotace: Asi nic moc, ale snaha byla...
Anděl naše duše stráží,
když na nebi zlaté hvězdy září.
Svými křídly lehce mává,
nad námi stále přelétává.
Mezi obláčky proplétá se,
dolů na nás usmívá se.
S měsícem se pozdraví
a dál na obhlídku odletí.
Když vyjde sluníčko
oddechne si maličko.
A k večeru zase musí plout
na další strážní pouť.
02.06.2009 15:42:00 Jarka
nejsembásník - děkuji, moje psaní opravdu není dokonalé a těžko kdy bude, ale moc se snažím, pomáhá mi v těžkých chvílích...
02.06.2009 09:03:00 nejsembásník
snaha se cení a snažíš se moc hezky...
je pravda, že Tvá dílka nejsou dokonala /a kdo je má, že?/ ale píšeš je srdíčkem a je to poznat ...